Co je to dvouplášťová střecha?

Dvouplášťová větraná střecha v posledních letech získává čím dál tím více na oblibě. Pro skladbu dvouplášťové šikmé střechy je typická jedna větraná vzduchová mezera, která je obvykle umístěna mezi střešní krytinou a pojistnou hydroizolací střechy.
Dvouplášťová střecha

Dvouplášťová větraná střecha v posledních letech získává čím dál tím více na oblibě
To je způsobeno rozmachem cenově dostupných a funkčních difuzně otevřených střešních fólií (doplňkových hydroizolačních vrstev). Konstrukci dvouplášťové střechy je vhodné navrhnout zejména u střech složitějších tvarů, kde jsou navrženy vikýře, střešní nástavby, střešní okna, apod.

Rychlá navigace

Skladba konstrukce dvouplášťové šikmé střechy

Konstrukce dvouplášťové šikmé střechy se vyznačuje tím, že ve své skladbě má jednu provětrávanou vzduchovou mezeru. Vzduchová mezera se obvykle umisťuje mezi střešní krytinu a střešní fólii (doplňkovou hydroizolační vrstvu).

Proč je důležitá vzduchová mezera a jak zajistit její spolehlivou funkci?

Hlavní funkce vzduchové mezery je odvádět vlhkost, která se do skladby může dostat přes střešní tašky z vnějšího prostředí nebo z interiéru přes tepelnou izolaci. Dále pak odvádí zabudovanou vlhkost v dřevěné konstrukci krovu nebo vlhkost vzniklou z chyb a nedostatků v provedení detailů. V létě vzduchová mezera odvádí teplo vzniklé absorpcí slunečného záření krytinou a přispívá tak ke zlepšení tepelné pohody budovy.

Proč je důležitá vzduchová mezera a jak zajistit její spolehlivou funkci?

Podmínkou pro spolehlivou funkci provětrávané vzduchové mezery je tzv. komínový efekt. Pro správnou funkci komínového efektu musíme zajistit dostatečnou výšku vzduchové mezery a dostatečnou plochu přiváděcích větracích otvorů v okapní hraně a odváděcích otvorů v hřebeni. Vzduchová mezera se musí provést bez překážek a přerušení ve směru od okapu k hřebeni. Výška provětrávané vzduchové mezery je dána výškou kontralatí. Podle normy ČSN 73 1901 platí zásada, že čím delší krokve a čím menší sklon střechy, tím se navrhnou vyšší kontralatě. Pro dostatečný odvod a přívod vzduchu do vzduchové mezery se navrhnou střešní komponenty.

Přívod vzduchu v dvouplášťové šikmé střeše

Pro přívod vzduchu v okapní hraně se použije Větrací mřížka nebo Větrací mřížka univerzální. Obě větrací mřížky jsou vhodné pro všechny modely betonových a keramických tašek BMI Bramac s výjimkou Opálu. Zajišťují dostatečný přívod vzduchu, plní funkci ochrany proti vniknutí drobných živočichů pod krytinu a jejich montáž je rychlá a jednoduchá.

odvětrávací mřížka univerzální
Odvod vzduchu v dvouplášťové šikmé střeše

K zajištění odvodu vzduchu v hřebeni se navrhují odvětrávací tašky. Odvětrávací tašky se pokládají do druhé řady od hřebene (u tašky Bramac MAX lze i do první řady). V případě stanových nebo valbových střech se tašky pokládají podél linie nároží. U složitějších tvarů střech nebo v případě krokví delších jak 10 m se odvětrávací tašky pokládají, podle potřeby, i do střešní plochy.

Význam pojistné hydroizolační vrstvy v dvouplášťové střeše

U dvouplášťových střech leží střešní fólie přímo na tepelné izolaci nebo na bednění. Z tohoto důvodu lze do skladby navrhnout pouze difuzně otevřenou fólii, která se vyznačuje difuzní tloušťkou sd ≤ 0,3 m. Pokud by se použila fólie s vyšší hodnotou sd, došlo by ke kondenzaci vodní páry ve skladbě a to by mělo za následek degradaci nosné konstrukce, popř. tepelné izolace. Portfolio příslušenství značky BMI BRAMAC nabízí širokou paletu difuzních fólií včetně kompletního příslušenství pro pokládku a použití fólií. Difuzní fólie s označením RESISTANT jsou odolné vůči impregnaci používané na dřevěné prvky ve střešní konstrukci a spolehlivě chrání před zatečením vody v místě probití fólie hřebíkem.

Izolace pro dvouplášťovou střechu

U dvouplášťových střech je možné navrhnout různé materiály tepelných izolací. Výběr závisí převážně na tepelně - technickém návrhu střešního pláště a na umístění izolace v rámci skladby.

Mezikrokevní izolace dvouplášťové střechy

Skladba dvouplášťové střechy je nejčastěji tvořena tepelnou izolací mezi krokvemi (na obrázku odpovídá číslovce 2). Pokud se izolace navrhuje mezi krokve, je vhodnější zvolit tvárnější materiály jako je například minerální vlna nebo dřevovláknitá izolace, aby se zajistila těsnost přilehnutí k zabudovaným prvkům.

Mezikrokevní izolace dvouplášťové střechy

Pod tepelnou izolaci se může navrhnout parozábrana (3), která zabraňuje pronikání vodní páry z interiéru do střešního pláště. Vyznačuje se vysokým faktorem difuzního odporu. Nad tepelnou izolaci se může navrhnout celoplošné bednění nejčastěji z OSB desek, popř. z dřevěných prken, nebo se rovnou na tepelnou izolaci navrhne difuzně otevřená střešní fólie, která tvoří doplňkovou hydroizolační vrstvu střešního pláště.

Nadkrokevní tepelná izolace

Nadkrokevní izolace dvouplášťové střechy

Naopak u nadkrokevní izolace je požadována vyšší pevnost s ohledem na vyšší zatížení. Nadkrokevní tepelná izolace BramacTherm nabízí izolační desky z PIR pěny (polyisokyanurátové pěny) a desky z fenolické pěny, tzv. Resolu. Obě tyto izolační desky jsou tvořeny pěnovým materiálem s uzavřenou strukturou s velmi malými buňkami a velmi tenkými buněčnými stěnami. Tím je výrazně omezen transport tepla a je docíleno nejlepších tepelně-izolačních vlastností. 

Příklad skladby nadkrokevního zateplení dvouplášťové střechy

Ze strany interiéru je navržená pohledová nosná konstrukce, na které je navrženo bednění a parotěsná/vzduchotěsná vrstva. V této skladbě je navržena tepelná izolace z fenolické pěny BramacTherm Clima Comfort, na které je navržena střešní fólie (doplňková hydroizolační vrstva).

Hybridní konstrukce střechy aneb, když je pod jednou střechou dvouplášťová i tříplášťová skladba

Tepelná izolace u dvouplášťových střech je vždy navržena po celé výšce krokví. Pokud izolace není přes celou výšku krokví, jedná se o tzv. Hybridní konstrukci. To znamená, že část střešní plochy se chová jako dvouplášťová konstrukce s jednou vzduchovou mezerou a část se chová jako tříplášťová konstrukce se dvěma vzduchovými mezerami. Tyto hybridní konstrukce se navrhují u rodinných domů s obytným podkrovím, kde se tepelná izolace navrhne ve spodní části krokví a v mezikleštinové rovině.

Odvětrání tříplášťové střešní konstrukce?

Tříplášťová konstrukce vzniká v oblasti nezatepleného půdního prostoru a aby nedošlo k nežádoucí kondenzaci, musíme tento prostor odvětrat. Zejména si, při návrhu odvětrání, musíme dát pozor v případě novostaveb, které vykazují vyšší množství zabudované vlhkosti z mokrých stavebních procesů.

Odvětrání prostřednictvím střešní fólie

Odvětrání nevytápěného půdního prostoru je možný přerušením střešní fólie v oblasti hřebene, kde se zajistí odvod vzduchu do vnějšího prostředí. Pro přívod vzduchu se, co nejblíže kleštin, rozevřou dva pásy střešní fólie vložením větracích vsuvek do každého mezikrokevního pole.

Jak přispívá větrací prvek UV 2000 k odvětrání střechy?

Dále je možné přivádět vzduch do nevytápěného půdního prostoru pomocí Větracího prvku UV 2000, který se používá v každém mezikrokevním poli. Jeho výhodou je rychlá a jednoduchá montáž (i dodatečná) a spolehlivé odvětrání. Napojovací manžeta (kroužek) tvoří snadné a spolehlivé napojení na střešní fólie.

Odvětrávací otvory

Další možností, jak odvětrat nezateplený půdní prostor, je pomocí odvětrávacích otvorů ve štítové stěně, pultové stěně nebo přes obvodové zdivo například pomocí větracích žaluzií, atd.

Odvětrávací otvory






Výhody a nevýhody dvouplášťové střechy

Výhody a nevýhody dvouplášťové střechy

Při rozhodování o vhodné konstrukci střechy je důležité zvážit jak výhody, tak i nevýhody dvouplášťové střechy.

Výhody dvouplášťové střechy

Konstrukce dvouplášťové střechy je velmi výhodná z hlediska tepelné stability vnitřního prostředí.

Díky provětrávané vzduchové mezeře se v létě snižuje přehřívání podkrovního prostoru

Střecha s větranou mezerou má větší využitelnost s ohledem na různé krajové podmínky budovy a dá se využít nad prostory s vyšší relativní vlhkostí vzduchu.

Nevýhody dvouplášťové střechy

Složitější návrh a realizace oproti jednoplášťovým střechám

Častý problém – nedostatečná funkčnost větrané mezery, která vede ke kondenzaci vodní páry a k poškození vrstev střešního pláště:

  • Malá výška větrané mezery

  • Nevhodná dimenze přívodní a odvodních otvorů

  • Překážka ve větrané mezeře (např. vyboulení střešní folie z důvodu dodatečně vložené naddimenzovaná mezikrokevní izolace)

Snížení neprůzvučnosti – hluk se dostává do vzduchové mezery a šíří se do interiéru.



větrání střechy