Země Oue
Střešní plocha se před pokládkou skládané krytiny musí rozměřit ve svislém i vodorovném směru podle zjištěných krycích délek a šířek střešních tašek. Rozměření a následné rozlaťování střešních ploch se provádí podle:
Zdroj: Pravidla pro navrhování a provádění střech (2. upravené a doplněné vydání). str. 160. Cech klempířů, pokrývačů a tesařů ČR.
Konstrukce laťování střechy se skládá z kontralatí a střešních latí. Vzdálenost mezi latěmi musí být všude stejná a řady vodorovné. Před samotným zahájením laťování střechy je nutné připevnit střešní fólii na krokve nebo na bednění, případně nainstalovat nadkrokevní tepelnou izolaci.
Nejčastějšími chybami při laťování šikmé střechy jsou nesprávná vzdálenost mezi latěmi, špatné rozměření střechy a nekvalitní ukotvení latí. Vzdálenost mezi latěmi musí vždy odpovídat specifikacím vybraného typu a modelu střešní krytiny. Nesprávné laťování může vést k problémům se stabilitou krytiny, ztrátě její funkčnosti, narušení těsnosti a v některých případech i k estetickým nedostatkům.
Pokládka tašek začíná u okapu a postupuje směrem k hřebeni. Tašky se kladou na připravené laťování podle stanovené krycí šířky a délky s kontrolou vodorovného i svislého lícování. Zvýšenou pozornost je nutné věnovat okrajům střechy, kde se u krajních tašek dodržují přesné rozměry šňůrování. Přesný návod zde.
Obecně se vzdálenost mezi střešními latěmi pohybuje okolo 30 cm, a to v závislosti na dvou klíčových faktorech: (A) typu tašky a (B) sklonu střechy. U faktoru (A) - typu tašky - platí, že každá taška má tzv. užitnou délku, tedy rozměr, který určuje, jak blízko k sobě musí být latě, aby na ně taška správně dosedla. U faktoru (B) - sklonu střechy - platí jednoduché pravidlo: čím strmější střecha, tím větší vzdálenost mezi latěmi si můžete dovolit. Naopak při menších sklonech bývá rozteč menší, aby se zamezilo zatékání pod krytinu. Například pro sklon 22° může být rozteč latí 315 mm, zatímco pro sklon nad 30° už klidně 340 mm. Více informací o vzdálenosti střešních latí.
Nejprve se na konstrukci montují kontralatě, které se připevňují souběžně s krokvemi. Jejich tloušťka se odvíjí od navržené velikosti větrací vrstvy ve skladbě střešního pláště. Tato vzduchová vrstva zajistí střeše snížení teplotního odporu, odvod případné vlhkosti a lepší tepelnou pohodu v interiéru během letních měsíců. Všechny tyto aspekty mají vliv na prodloužení životnosti střechy. Nejmenší doporučená tloušťka kontralatí je 40 mm.
Rozteče kontralatí jsou určeny osovou vzdáleností krokví. Pokud je ve skladbě navržena nadkrokevní tepelná izolace, je nutné kontralatě k nosné konstrukci připevnit pomocí systémových vrutů v příslušné délce.
Systémové vruty se rozdělují na:
Před samotným laťováním je nezbytné si střešní latě rozměřit v ploše střechy. Důležité je si předem stanovit typ krytiny a model, pro který laťování provádíme. Každý model střešní krytiny (betonové, keramické) má rozdílné požadavky na osové vzdálenosti střešních latí.
Osová vzdálenost latí se vždy měří od horní hrany latě a určuje se na základě:
Rozměřením po délce krokve musí být zajištěno dostatečné délkové překrytí tašek (DPT), které závisí na sklonu střechy.
Zde naleznete podrobný návod na přípravu laťování:
Výpočet celkové vzdálenosti latí v ploše se stanoví jako:
Celková vzdálenost latí v ploše = konstrukční délka kontralatě (KD) - vzdálenost latí v okapní hraně (VLO) – vzdálenost latí v hřebeni (VLH).
Vypočtenou hodnotu vložíme do Tabulky pro zjištění počtu řad tašek.
Správně navržená a postavená střecha poskytuje ochranu před povětrnostními vlivy a zajišťuje dlouhodobou trvanlivost celé budovy. Při stavbě nové střechy je důležité zvážit několik klíčových faktorů.
Ke správnému laťování nám pomůže horizontální šňůrování = vyznačení rozměrů pomocí šňůry s barvou. Horizontálním šňůrováním se zajistí rovnoběžnost laťování. Předem stanovená vzdálenost a počet řad latí se vyznačí pomocí šňůrovačky na kontralatě. Ke značkám od šňůrovačky se přiloží horní hrana latě a lať se připevní – pomocí vrutů nebo hřebíků. U okapové hrany se standardně navrhuje tzv. zdvojená lať – slouží k zadlabaní háků a k fixování okapnice.
Vertikální šňůrování je základem k opticky správnému pokrytí střechy. K určení pravého úhlu k okapní hraně je vytyčen kontrolní pravý úhel. Pomocí šňůrovačky se na střešních latí vyznačí vodorovné značení pro správnou pokládku střešních tašek.
Je vhodné použít cca 3 m dlouhou lať. Počáteční body na okapní lati musí ležet na přímce a musí odpovídat liniím svislého šňůrování.
Šířka šňůrování závisí na modelu tašky resp. na její krycí šířce. U betonové krytiny šířka šňůrování odpovídá třem základním taškám, v případě keramické krytiny obvykle šesti eventuálně čtyřem základním taškám.
K tomu, aby pokrytí střechy bylo opticky přijatelné a odpovídalo odborným požadavkům, je nutné rozměřit všechny střešní plochy (i valbové) stejným způsobem.
Dalším rozměřením střechy si zajistíme optimální vůli ve vodních zámcích. K tomu nám pomůže určit optimální krycí šířku.
Na obrázku můžete vidět pokládku tašek při špatném rozměření sloupců.
Před vlastní pokládkou krytiny se doporučuje stanovit:
Potřebujete ucelené informace o rekonstrukci střechy, které vám ji pomohou naplánovat a realizovat? Na odkazu níže získáte užitečné rady na co se zaměřit, aby byla rekonstrukce střechy úspěšná! Přečtěte si více!
Optimální krycí šířka u betonových tašek se zjistí tak, že se na střešní latě položí řada jedenácti základních tašek a zjistí se rozměr přes deset základních tašek v tzv. sraženém položení a pak v tzv. roztaženém položení. Pro zjištění hodnoty roztaženého položení a hodnoty sraženého položení je vhodné použít svinovací metr. Metr se jednoduše zachytí ve vodní drážce 1. tašky a výsledná hodnota se odečte dle polohy vodní drážky 11. tašky. Hodnoty roztaženého položení a sraženého položení se sečtou a výsledek se vydělí 20,tím se zajistí optimální krycí šířka pro jednu základní betonovou tašku.
Podrobný postup výpočtu je uveden v Technické příručce (str. 70).
Sražené a roztažené položení umožňuje u betonových tašek vůle ve vodní a krycí drážce (boční překrytí tašek). Příliš sražené nebo roztažené položení může mít za následek zvětšení styčných spár vlivem teplotní roztažnosti či odlamování růžků tašek.
Příklad svislého šňůrování pro betonové tašky. V případě použití krajních tašek:
U keramických střešních tašek se mohou u jednotlivých modelů lišit krycí rozměry (krycí délka a krycí šířka) od hodnot deklarovaných výrobcem. Proto je nutné stanovení krycích rozměrů před nalaťováním střechy.
Určení střední krycí délky a krycí šířky u keramických tašek se provádí ve čtyřech krocích - dvě měření při roztaženém a dvě měření při sraženém stavu:
Pro měření je zapotřebí 24 ks základních tašek pro stanovení krycí délky
resp. 18 ks základních tašek a 6 ks odvětrávacích tašek pro stanovení krycí šířky (šířka základních a odvětrávacích tašek se může lišit).
Tašky se položí na rovnou plochu ve dvou řadách / dvou sloupcích lícem dolu tak, aby drážky do sebe dobře zapadly a tašky vytvořily stabilní celek.
Střední krycí délka tašek se stanoví pomoci vzorce: (L1 + L2) : 20
Postupuje se stejným způsobem jako při stanovení střední krycí délky tašek s tím rozdílem, že tašky se na rovné ploše sestaví do dvou řad po 12 taškách a změří se vzdálenost B 1 v roztaženém stavu a B 2 ve stavu sraženém.
Střední krycí šířka se pak vypočte podle vzorce: (B1 + B2) : 20
Stanovení střední krycí délky a krycí šířky u keramických tašek (Technická příručka 2023)
Krov představuje nedílnou součást střechy, která má vliv na volbu střešní krytiny. Pojďte se důkladněji seznámit s tématikou krovu: