Země Oue
Stanová střecha (nebo také i jehlanová) má čtyři střešní roviny, které se sbíhají do jednoho vrcholu a tvoří tak čtyřboký jehlan. Proto se jí také někdy říká jehlanová střecha. V podstatě se jedná o valbovou střechu nad čtvercovým půdorysem.
V 70. a v 80 letech minulého století se při stavbách používal tento typ střechy velmi často. Mnohdy byla střecha doplněná o vikýř, který umožňoval lepší využití plochy podkroví a k prosvětlení podkrovních prostor. Dnes se už se stanovou střechou tak často nesetkáváme. Byť jde o estetickou střechu s jednoduchou konstrukcí, má však pracnější pokládku a s většími materiálovými ztrátami díky řezání. V mnoha případech je nahrazená klasickou sedlovou střechou.
Stanovou střechu můžeme často vidět nejen na střechách rodinných domů, altánů, pergol, ale především na střechách věží, kostelů, a dalších historických stavbách.
Stanová střecha se skládá ze čtyř střešních rovin, které se sbíhají do vrcholu. Hřeben je tvořen pouze jedním bodem a střecha je tvořena pláštěm čtyřbokého jehlanu.
Na stanovou střechu lze použít různé typy krovních konstrukcí – od klasického krovu až po vazníkové. Projekty krovů stanové střechy vždy zohledňují půdorys stavby a požadovanou výšku střechy. Berou v potaz také požadavek na způsob využití podkrovních prostor – zda pro skladování, nebo jako obytnou část. Krovy u stanové střechy se konstruují od krovů s velmi nízkým sklonem až po krovy střech, které označujeme jako strmé.
Správně navržená a postavená střecha poskytuje ochranu před povětrnostními vlivy a zajišťuje dlouhodobou trvanlivost celé budovy. Při stavbě nové střechy je důležité zvážit několik klíčových faktorů.
Věžová střecha je vlastně typem stanové střechy. Obvykle bývá nad čtvercovým půdorysem, je tvořená 4 valbami stejného tvaru a velikosti. Výška takové střechy je však podstatně větší než délka základny půdorysu. Půdorys může být i víceúhelník.
Tvar střechy ovlivňuje, do jaké míry bude možné využívat podstřešní prostory. Za plně využitelný prostor se totiž považuje prostor s minimální výškou 2,3 m, resp. světlá výška obytného podkrovního prostoru musí být mininálně 2,6 m nad 50% užitkové plochy. Stanová střecha nenabízí v tomto ohledu příliš možností, protože v „krajích“ střechy vznikají prostory s malou výškou, které není možné plnohodnotně využít. Proto se podkroví stanové střechy využívají nejčastěji pro skladování a ukládání a v omezené míře i na spaní. Problém s využitím půdorysné plochy stanové střechy může pomoci vyřešit instalace vikýřů.
Stanová střecha má velmi kompaktní tvar. Poměr povrchu určeného na pokládku k celkově zastřešené půdorysné ploše je velmi příznivý (hlavně u stanových střech s nízkým sklonem).
Je třeba ale mít na paměti, že střecha se skládá z několika trojúhelníků, tak že každé nároží je třeba často řešit řezáním. Řezání je náročnější na čas a vyžaduje řemeslnou zručnost pokrývače. Tento fakt je třeba také zohlednit ve spotřebě (řezání tašek v krajích může spotřebu zvýšit až o 10% navíc, ale pozor, tento materiál se nařeže na formát a zbytek bude tvořit odpad). Stejně velké prořezy vzniknou při zateplování stanové střechy PIR deskami.
Stanová střecha s nízkým sklonem sebou přináší riziko zatékání. Při pokrývání takové střechy je tedy třeba vykonat dodatečná opatření, která střešnímu plášti zabezpečí plnou funkčnost. Jedná se o přelepování spojů na fólii pojistné hydroizolace, použít dražší a kvalitnější pojistnou hydroizolaci, podlepování kontralatí a podob.
Stanová střecha neznamená historii, ale její využití bylo dříve častější. Nejčastěji ji nacházíme na samostatně stojících budovách nejčastěji čtvercového nebo obdélníkového půdorysu. Popularita rodinných domů typu bungalov, především s nízkým sklonem, znamenal četnější využití stanových střech i v současnosti. Stanové střechy se složitějšími půdorysy můžeme naleznout na věžích kostela, sakrálních stavbách a altáncích.
Chcete se zorientovat v typech střech? Přečtěte si naše články a vyberte si střechu, která bude nejlépe vyhovovat vašim možnostem i představám: